Muroňka – vzpomínka na zaniklé osady

V minulosti bylo na Starých Hamrech více osad než dnes. Ty, které zanikly, měly často podobný osud jako Muroňka, kde jsme se právě zastavili.

Muroňka dostala název podle bratří Muroňů ze Skalice, kteří se tu usídlili někdy v osmnáctém století. Na místě kolib, které jim původně sloužily jen na léto při pastvě jejich zvířat, si časem postavili dvě chalupy. Později majetek jejich potomků přešel do vlastnictví těšínského panství. Většinou se to stávalo tak, že se obyvatelé zadlužili, často pro alkohol. Lesní správa na tuto situaci čekala a využila ji. Snahou lesní správy od poloviny devatenáctého století bylo zvětšovat a zaokrouhlovat starohamerský lesní revír. Zadlužené usedlosti nadlesní vykupovali, často přepláceli. Na získané pasinky vysazovali stromky a zbavovali tak horský lid možnosti chovat dobytek, jediný zdroj jejich obživy. Po zalesnění pasinků je okolní pozemky už neuživily a tak byli závislí na práci v lese. Pozemky v okolí chalup byly tak cenné a potřebné, že se často ani neoraly, aby poskytly co nejvíce trávy a sena pro dobytek. Brambory se pak sadily v lese, na rubisku.

Panská lesní správa do domků zde na Muroňce později umístila rodiny lesních dělníků. Ve dvou chalupách žilo pět rodin, celkem 21 lidí. Všichni mužští obyvatelé pracovali od mládí, od čtrnácti let, v lese. Studna přímo u chalup nebyla, voda se musela donášet. Krátce po válce, v roce 1946, všichni osadu opustili a odešli za lepším životem do pohraničí.

V padesátých letech byla větší část Muroňky zalesněna a zchátralé domy strženy. Z původní třináctihektarové osady s více než dvaceti obyvateli zůstala dnes jen tříhektarová pastvina. Některé další osady byly zalesněny úplně a jako památka na ně zůstalo jen místní pojmenování. I další současné osady Starých Hamer mají vlivem zalesňování rozlohu menší než v minulosti.

Fotogalerie