Konec stezky - Trojmezný kameň

Loučí se s Vámi obec Staré Hamry, která se rozprostírá na 83 km2 a skládá se z 55 osad, z nichž větší část je osídlena stálými obyvateli. Některými osadami jste dnes prošli, jiné navštívíte třeba příště a vzpomenete na lidi, pro které byla zdejší krajina obživou i domovem.

Konec stezky - Trojmezný kameň

Rozlučme se společně malým ohlédnutím do historie místa, na kterém právě stojíme. Pod cedulí se tyčí trojmezní kámen, který po několik staletí odděloval tři země - Slezsko, Moravu a Slovensko. Hranice byly i v minulosti osázeny hraničními kameny. Ty, které
se dochovaly do dnešních dnů, jsou němými svědky minulosti a přesto nám o mnohém vypovídají. Hranice mezi Moravou a Slezkem byla definitivně určena až roku 1668. Vedla říčkou Černá Ostravice, která pramení nad chatou Sulov. Dodnes odděluje obě historické země a katastry obcí Staré Hamry a Bílá. Hranice byla označena pískovcovými kvádry. Z jejich celkové délky více jak 2 m nad zem vyčnívala jen jedna třetina. V kameni byl vytesán nápis, letopočet a dva oppersdorfské znaky. Spodní byl pod úrovní terénu
a v případě poškození horního znaku se dalo snadno prokázat, že pod zemí je ukrytý další. Prohlédnout si jej dnes můžete u obecního úřadu na Samčance nebo poblíž křižovatky v Černé.

Za války byla hranice mezi Protektorátem Čechy a Morava a Slovenským štátem osázena hraničními kameny s označením S(Slovensko) a D(Deutschland). Po válce bylo D vymazáno tak, že kameníci namísto něho vytesali do kamene obdélník. Po rozdělení Československa v roce 1993 pak do obdélníku vytesali písmeno C. Takto upravené kameny můžete vidět po celé délce česko - slovenské hranice.

Přes hranici se právě v těchto místech v minulosti pašovalo zboží. Hranice byla v různých dobách také různým způsobem střežena. Střežili ji jägři, financi, četníci, vojáci a naposledy pohraniční policie. I tato doba je naštěstí za námi. Zavzpomínejme s úctou na zdejší lidi, obětavé československé vlastence z obou stran hranice, kteří v nejtěžší době, po obsazení republiky Hitlerem, pomohli přes Bílý Kříž převést do zahraničí hodně našich lidí, hlavně vojáků.

Fotogalerie


Historický hraniční kámen Bílý Kříž Hotel Sulov na Bílém Kříži Bílý Kříž


Stránky vyrobila Martina Feilhauerová, kontakt: femar@seznam.cz