Gruň – Školisko

Jsme na Gruni - největší osadě Starých Hamer, její rozloha je přes sto hektarů. Gruň dostal pojmenování podle svojí podoby. V řeči prvních osadníků – valašských pastýřů - znamená „gruň“ táhlý travnatý horský hřeben, nahoře plochý. Tak vypadal Gruň až do padesátých let. Zdejší půda musela uživit, byť skromně, velké množství lidí a ti si jí velice vážili.

Později, když ubylo hospodářů závislých svou obživou na půdě, začaly mnohé pozemky zarůstat náletem dřevin. Svou roli sehrálo i necitlivé zalesňování pasinků lesní správou. Proto bohužel nenávratně zmizely některé kouzelné pohledy zachycené na dobových fotografiích. I přesto zůstal Gruň posledním odlesněným a obydleným horským hřebenem
v Beskydech.

Nejvíc lidí žilo na Gruni za okupace. Po válce spousta zdejších obyvatel odešla za lehčím životem do pohraničí. V roce 1945 chodilo do zdejší školy ve dvou školních budovách celkem149 dětí ze 76 chalup z Gruně a několika okolních osad.

Vraťme se nyní až do 19. století a povězme si něco málo o historii školství na této osadě. První škola na Gruni byla postavena na tomto místě, dnes zvaném Školisko, roku 1861. Vyučovalo se v ní tři dny v týdnu, další tři dny v týdnu učil první gruňský učitel, válečný vysloužilec Josef Rudolf, na škole v Řečici. Roku 1911 už škola nestačila, a proto byla
300 m vlevo odtud nad cestou postavena nová dřevěná škola. Po přestěhování inventáře dne 19.9.1911 první gruňská škola divným řízením osudu vyhořela. Třetí, zděná škola, byla v sousedství druhé postavena roku 1930 a po válce dostala jméno po básníku Petru Bezručovi, který na Gruni často pobýval a velmi si ho oblíbil. V této škole se vyučovalo
až do roku 1972.

Fotogalerie